Přihlásila jsem se na Erasmus pobyt a vybrala si Slovinsko, zní to zajímavě, malá zemička, která kdysi patřila Jugoslávii, jen tak se tam člověk nedostane, není to taková ta klasická destinace, kam se tak jede, tak proč ne?
Měli jsme odjíždět někde v půlce února, ale okolnosti to trochu pozměnily, takže jsem s dalšími studenty (Katka, Honza a Vláďa) vyjela z v šest ráno dne 1. března z Prahy- Hlavní nádraží směr Vídeň, kde jsme měli přestupovat na vlak do Mariboru.
Měli jsme vše předem domluvené, zabalená zavazadla, takže nebyl problém.
Těšili jsme se na nové zážitky.
První den jsme ještě neměli kolej, tak jsme se ubytovali na pokoji ve větší ubytovně pro cestující, která se nacházela kousek od nádraží, jedna noc stála 17 EUR.
Spali jsme na jednom pokoji, kde byly dvě palandy a jedna manželská postel.
Jednalo se jen o přespání, takže jsme hnedka vyrazili na menší procházku kolem krásné modrozelené řeky Drávy, kde to docela foukalo. No neustále jsme řešili, že to zde fouká, lidé se docela otáčeli (někteří pobaveně a jiní pohoršeně), až pak od slovinských studentů jsme se dozvěděli, že foukat u nich znamená jako u nás „šukat“.
Druhý den jsme se přestěhovali na kolej. Každý pokoj byl pro dva lidi, takže dvě postele, dvě skříně, dva stolky se dvěma židličkami na počítač a studium.
Každé druhé úterý jsme si mohli vyměnit povlečení za nově vyprané a vyžehlené, součástí studijního kampusu kromě školy a ubytování bylo i menší fitko, které bylo otevřené od pondělí do čtvrťák, protože většina studentů byla slovinských a ti vždy ve čtvrtek večer jeli na víkend domů.
Pařilo se tam skoro každý den, nejvíce ale v úterý a začínalo se už kolem poledne, takže to tam poměrně dobře žilo.
Nádherné byly procházky a sportování kolem řeky.
Maribor je nicméně město, které připomíná jih Itálie či Francie, je to jakási rovinka obejmutá v kopcích a na většině z nich se pěstuje víno. Je bílé a kyselé a jmenuje se Mariborčan.
Nachází se tam i velký kopec, který je v noci nasvícený, že připomíná pyramidu, tak se i jmenuje. Pyramida.
Za zmínku stojí ještě lázně, kde jsou sauny, venkovní ohřívané bazény, vnitřní bazény různých velikostí a tvarů, kde se dá příjemně relaxovat.
Klasická menza jak jsme zvyklí v ČR tam není, studenti si nakoupí velmi zlevněné jakési stravenky do různých restaurací, nárok mají na 22 stravenek na měsíc na osobu. A kdykoli si pak do vybrané restaurace s danou stravenkou zajdou, kde se díky dotacím levně komplet najedí. Polévka, hlavní jídlo, zeleninový salát, dezert a voda.
Ke každému vínu, kafi či jen tak dávají zadarmo velkou sklenici vody, stejně i tak k jídlu, kde kolikrát plave plátek citronu a ledu.
Slovinci jsou velmi pohostinní, milý, otevření, Maribor je skutečně překrásné město pro každého. Pro kulturní život, sportovní život a nebo jen tak pro studium či lenošení.