Kde se používají igelitové obálky

Když jdete na poštu poslat dopis, nebo když vám nějaký přijde, obvykle je v papírové obálce. Není divu, koneckonců ty jsou nejpoužívanější. A z dobrého důvodu. Mají přeci jen pro tento účel velmi dobré vlastnosti.

 

Jsou lehké, takže příliš nezvyšují cenu za poslání, která se určuje podle váhy dopisu. Dají se uzavřít tak, aby ji nikdo nepovolaný nemohl otevřít, ale zároveň je tak měkká, aby ji adresát snadno rozbalil. Dá se na ni pohodlně psát, takže není třeba lepit štítek s adresou, a dobře se na ni uchytí poštovní známka.

 

obalka4

 

Ovšem navzdory svým výhodám to není jediný typ, který se dnes používá. Dalším příkladem mohou být igelitové obálky. Ty však nejsou tak populární, a to z dobrého důvodu. Ač je možné je snadno zalisovat, je kvůli jejich průhlednosti snadno vidět, co v nich je.

 

To samozřejmě představuje příležitost k několika věcem. Za prvé, některý ze zaměstnanců pošty (a nebraňme je, stále jsou to jen lidé) může zásilku ukrást, pokud v ní bude něco cennějšího. Koneckonců, kdy je příležitost, proč by si nepřilepšili, že? Neříkám, že jsou takoví všichni, naopak, věřím, že poctivých zaměstnanců pošty je většina, avšak faktem je, že takoví lidé existují. Stačí si jen vzpomenout, kolik bylo krádeží zásilek roušek.

 

obalka6

 

Za druhé je zde fakt, že si kdokoliv, ať už na poště nebo náhodný kolemjdoucí, který nakoukne ze zvědavosti do adresátovy schránky, může přečíst, co mu píšete. To je samozřejmě v pořádku, pokud posíláte pohled, kde se s tím počítá. Zde je to však jiná situace, a jistě nechcete, aby vaši soukromou komunikaci někdo četl.

 

Avšak i přes výše uvedené se tento typ obálek používá. Kde? Především při zasílání nejrůznějších časopisů a katalogů. Zde je obvykle jedno, že každý uvidí, co vám přišlo. Koneckonců si jej mohou sami koupit. A co si budeme povídat, obvykle chceme, aby nám náš časopis přišel v perfektním stavu, a to i v případě, že během donášky pršelo. A právě tento typ to dokáže zajistit.